Dne 30. května 2025 zveřejnily CEN a CENELEC první harmonizované evropské normy pro Digital Product Passport (DPP). Řada norem EN 18216 až EN 18223 definuje technickou klíčovou infrastrukturu, datové nosiče, jednoznačné identifikátory a API, na nichž DPP podle ESPR-nařízení (EU) 2024/1781 staví. Tím se uzavírá jedna z největších otevřených otázek posledních dvou let: Jak konkrétně vypadá technická realizace DPP?
Co řada norem zahrnuje
Osm norem se tematicky dělí do čtyř oblastí: základní architektura, datové nosiče a kódování, jednoznačné identifikátory produktů a specifikace API. Každá norma se zaměřuje na konkrétní vrstvu systému DPP — společně tvoří konzistentní technický základ.
EN 18216 a EN 18217: Systémová architektura a datové vrstvy
EN 18216 stanovuje celkovou systémovou architekturu. Ústřední je přitom rozlišení mezi dvěma granularitami dat, které bylo zakotveno již v návrhu JRC pro ocel: úroveň šarže (Lot) a úroveň jednotlivého produktu (Item). Toto rozdělení není z technického hlediska triviální — uhlíková stopa CO₂ (PCF) se obvykle vypočítává na úrovni šarže a musí být uváděna metodami kompatibilními s normou ISO 14067, zatímco sériové číslo, údaje o stavu nebo historie oprav se spravují na úrovni jednotlivého produktu.
EN 18217 konkretizuje datové vrstvy a stanovuje, které informace mohou být v pasu uloženy staticky a které je nutné průběžně aktualizovat. Samotné ESPR vyžaduje, aby DPP obsahoval „aktuální a přesné informace“ — EN 18217 tento požadavek operacionalizuje na úrovni norem.
EN 18218 a EN 18219: Jednoznačné identifikátory a resolver
EN 18219 je pravděpodobně nejdiskutovanější normou této řady. Definuje schéma pro Unique Product Identifier (UPI) a popisuje, jak se tento identifikátor překládá — tedy jak se z identifikátoru získá URL adresa skutečného záznamu dat pasu. Konsorcium CIRPASS-2 ve svém stanovisku k návrhu registru výslovně doporučilo zahrnout EN 18219 jako závazný odkaz do prováděcího nařízení, aby byla zajištěna interoperabilita s GS1 Digital Link.
Princip resolveru přitom vychází z logiky známé z webu: Centrální registr ukládá výhradně jednoznačný identifikátor, koncový bod resolveru a kód zboží — nikoli samotná data pasu. Toto decentralizované ukládání dat je v návrhu prováděcího nařízení k registru DPP výslovně stanoveno tímto způsobem a EN 18219 je nyní normativně podporuje.
EN 18218 to doplňuje o požadavky na samotnou strukturu identifikátoru: jmenný prostor, verzování a jednoznačnost v průběhu celého životního cyklu produktu.
EN 18220 až EN 18222: Datové nosiče a kódování
Tyto tři normy upravují, jak se UPI fyzicky umísťuje na produkt. EN 18220 se zabývá QR kódy a kódováním vyhovujícím GS1 Digital Link; EN 18221 se věnuje RFID, zejména RAIN RFID; EN 18222 pokrývá další datové nosiče, jako jsou DataMatrix a NFC.
Pozoruhodná je úzká provázanost se stávajícími standardy GS1. EN 18220 stanovuje, že QR kódy na produktu musí být zakódovány v souladu s GS1 Digital Link — požadavek, který dodavatelé softwaru již předvídali. Společnost TEKLYNX například aktualizovala svůj software CODESOFT a nyní podporuje schémata kódování GS1 „++“, pomocí nichž lze webové adresy zapisovat přímo do paměti tagů RAIN RFID.
Pro výrobce to konkrétně znamená: QR kód na produktu musí být nejen strojově čitelný, ale také musí odpovídat definované struktuře URL, kterou mohou interpretovat spotřebitelé i automatizované systémy (celní orgány, recyklační zařízení, orgány tržního dozoru).
EN 18223: Specifikace API
EN 18223 uzavírá řadu norem specifikací API. Definuje, jak mohou externí systémy — obchodníci, recyklátoři, úřady a další výrobci — přistupovat k datům DPP a jaké autentizační mechanismy se přitom používají. Zvláště relevantní je rozlišení mezi veřejně přístupnými datovými body (např. informace o recyklaci) a datovými body s omezeným přístupem (např. návody k opravám pro certifikované servisy).
Význam pro praxi
Harmonogram a závaznost
Zveřejnění norem je významným milníkem, nenahrazuje však odvětvově specifická prováděcí nařízení, která musí Evropská komise přijmout pro jednotlivé skupiny produktů. Pro baterie již platí nařízení o bateriích (EU) 2023/1542, které implicitně stanovuje podobné požadavky na architekturu — například povinnost udržovat údaje o kapacitě aktuální, což je bez jasné architektury resolveru jen obtížně proveditelné.
U ostatních skupin produktů — textilu, elektroniky, oceli a nábytku — předběžné studie JRC stále probíhají. Řada EN 18200 nyní poskytuje technický základ, na němž mohou být tyto odvětvově specifické požadavky postaveny.
Co by nyní měli výrobci udělat
Zveřejnění norem poprvé poskytuje výrobcům a systémovým integrátorům stabilní technickou referenci. Konkrétně to znamená:
- Stanovit strategii identifikátorů: Kdo již používá GTIN a GS1 Digital Link, je v dobré pozici. Kdo používá proprietární identifikátory, měl by prověřit, zda je migrace na struktury vyhovující EN 18218 smysluplná.
- Vybudovat infrastrukturu resolveru: Decentralizované ukládání dat vyžaduje vlastní nebo pověřený koncový bod resolveru. Ten musí být trvale dostupný a poskytovat formáty odpovědí definované v EN 18219.
- Zvolit datový nosič: Ne každý produkt potřebuje RFID. EN 18220 až EN 18222 stanovují rámec; odvětvově specifická prováděcí nařízení upřesní, který datový nosič bude pro kterou skupinu produktů povinný.
- Vypracovat koncepci přístupu k API: EN 18223 stanovuje, které údaje musí být veřejně přístupné. Podniky by si měly včas ujasnit, které datové body chtějí zveřejnit a které musí chránit.
Interoperabilita jako hlavní cíl
Všemi osmi normami se jako červená nit táhne cíl interoperability. DPP nemá skončit jako proprietární izolovaný systém, ale má fungovat jako otevřený informační systém kompatibilní v celé EU. Úzké navázání na stávající standardy GS1 proto není náhodné — GS1 Digital Link je již zavedeno ve více než 50 zemích a nabízí osvědčenou infrastrukturu resolveru.
CIRPASS-2 v této souvislosti oprávněně upozornil, že interoperabilita bude zajištěna pouze tehdy, pokud bude EN 18219 do prováděcích nařízení začleněna nejen jako technická reference, ale jako závazný požadavek. Zda Komise tomuto stanovisku vyhoví, se teprve ukáže.
Otevřené otázky
Zveřejněním řady EN 18200 nejsou zodpovězeny všechny otázky. Tři body zůstávají otevřené:
Stav harmonizace: Aby normy nabyly plného právního účinku harmonizovaných norem, musí být uvedeny v Úředním věstníku EU. Tento krok zatím nebyl učiněn.
Odvětvově specifická konkretizace: Normy definují infrastrukturu, nikoli obsah. Které datové body budou pro textil, elektroniku nebo ocel povinné, stanoví dosud nevydaná prováděcí nařízení.
Přechodná období: ESPR stanoví odstupňované harmonogramy zavádění. Výrobci by měli pečlivě sledovat vývoj odvětvově specifických nařízení, aby mohli realisticky naplánovat přechodná období.
Řada norem EN 18216 až EN 18223 představuje důležitý krok k fungujícímu ekosystému Digital Product Passport v EU. Vytváří technický základ, na němž mohou stavět výrobci, dodavatelé softwaru i úřady — a dosud často abstraktnímu konceptu DPP dává konkrétní podobu, kterou lze implementovat.
